Ve čtvrtek 26. ledna 2012 se konalo školní kolo přehlídky autorského čtení na téma Když jsem chodil do školy aneb Pohled z lavice. Vše probíhalo v multimediální učebně. Celkem bylo ve sborníku 32 prací, ale z důvodu nemoci žáků jsme v originálním čtení slyšeli jenom dvě třetiny. Členy poroty byly paní učitelky Jitka Bálková, Romana Prknová, Blanka Kumštová, Alena Čechová a paní zástupkyně pro druhý stupeň Šárka Čeperová.

Tento rok jsme se autorského čtení jako diváci mohli zúčastnit i my novináři a také žáci z výtvarného spolku Masaccio. Po vyhodnocení prvních míst se ještě rozhodovalo, čí práce půjde do takového zvláštního sborníku. Celkem bylo vybráno na patnáct dílek. Mezi nimi měli své práce dokonce i Radim Kašník a Pavel Patočka, oba dva ze 7.B. Musím říct, že těm dvěma jsem hodně fandila a samozřejmě taky Markétě Králíkové, která je jak jinak než taky ze 7.B. Letošní autorské čtení se mi líbilo, ale zdálo se mi, že to loňské bylo o něco lepší.

Darina Ondrejková, 7. B

Krásná díla byla všechna, ale jen čtyři mohla být oceněna. Je jasné, že nejlepší bylo jen to první. Byly tam texty jak v próze, tak v poezii.

Nikol Peřinová, 6. C

Letos se konal již 9.ročník autorského čtení. Zúčastnili se ho všichni žáci druhého stupně. Nejlepší práce byly vybrány do sborníku, který obsahuje 32 textů, ale čteno bylo 23.

Přehlídku zahájil Vojta Struhár ze 6. B, jako druhý byl Nicolas Goldberger ze 6. C a poté následovali: Adéla Sýkorová ze 7. C, Radim Kašník ze 7. B, Vendula Michalicová z 8.D, Natálie Pavelková ze 6. B, Dominika Okasová z 8. B, Vojta Ondryska z 8. C, Gabriela Slámová ze 7. A, Filip Průdek z 9. B, Michal Holobrádek z 8. A, Markéta Králíková ze 7. B, Martin Súkeník ze 7. C, Michaela Řeháčková z 8. C, Radka Haladyová z 8. B, Jiří Uher ze 6. C, Jaroslav Horníček ze 6. B, Kristýna Snopková z 9. C, Adam Bařina ze 6. A, Pavel Patočka ze 7. B, Vojta Boleček z 8. C, Sabina Fikrová ze 6. A, Lucie Studenková z 9. C.

Nejúspěšnějším autorem tohoto ročníku je Filip Průdek z 9. B.

Kateřina Bartošová, 7. B

Všechny práce byly velmi poutavé a zajímavé. Na užším výběru prací do speciálního sborníku se podíleli i „školní novináři". Každý autor svou práci přečetl a porotci si dělali poznámky. Nejvíce se mi asi líbily práce: Jak jsem psal autorské čtení od Radima Kašníka, Dopis do budoucnosti od Filipa Průdka, Bylo nebylo od Natálie Pavelkové, Barva nerozvahy od Nicolase Goldbergera, ale také báseň od Adély Sýkorové nebo od Venduly Michalicové. Zajímavá byla i práce Škola jako divadlo, kterou nám bohužel v nepřítomnosti autora Pavla Hájka zahráli jeho spolužáci. A počínali si skvěle. Také ostatní práce žáků, kteří se nemohli zúčastnit a měli příspěvek ve sborníku, nám přečetli jejich spolužáci.

Markéta Králíková, 7. B

Konkurence byla veliká, ale post zlatého, stříbrného nebo bronzového místa mohli získat jen tři. Oproti minulému roku byla účast trochu slabší, ale i tak se sešlo hodně pěkných prací, z nichž mnohé zaujaly, zejména při čtení samotným autorem. Mimoto tu byli taky tři naši spolužáci: Radim Kašník, Markéta Králíková a Pavel Patočka – všichni přítomní z naší třídy jim velmi fandili, ale bohužel ani jeden z nich se na místech nejlepších neobjevili, avšak Pavlova a Radimova práce postoupila dále. Mně jako diváku se autorské čtení moc líbilo a byla bych moc ráda, kdyby nás, novináře, vzala paní učitelka Jitka Bálková i příští rok.

Barbora Tučková, 7. B

Už po deváté usedla porota, tvořená našimi učitelkami češtiny, aby vyhodnotila ty nejlepší z nejlepších. Pohodlně jsem se společně se všemi novináři usadila a zaposlouchala se do školních příběhů.

Na rozdíl od jiných ročníků se letos vyskytlo poměrně větší množství básní. Docela kriticky jsem si udělala na papíře poznámku: nikdy nepište básničky. Asi není dobré kritizovat, když já sama nikdy žádnou nesložila, ale je to můj osobní pohled. Raději si poslechnu prózu, která se podle mě už na základce píše snadněji a zajímavěji. Myslím, že téma to nebylo snadné. Je těžké, aby člověk zůstal originální a od ostatních autorů se lišil. A když už někdo stvořil něco pro mě poutavého, obvykle si to pokazil přednesem, což byla v mnohých případech obrovská škoda. Za 9. B se osobně bohužel zúčastnil pouze Filip Průdek. Bohužel říkám proto, že práce mých zbývajících spolužáků Kamily Ivanové a především Pavla Hájka, jehož divadelní hru jsem ztvárnila společně s Martinou Štěpničkovou a již výše zmíněným Filipem, měly velký úspěch. Dále mi v hlavě uvízli například Radim Kašník, který mi udělal radost svým lehkým a úsměvným dílkem o skutečném pohledu z lavice, nebo Michaela Řeháčková.

Pavlína Kamenská, 9. B

Jak jsem psal autorské čtení (Radim Kašník)

Ach jo, zase to autorské čtení. Škola. Tohle téma se mi teda zrovna moc nezamlouvá, ale zas lepší psát tohle než se učit nějaký trpný rod nebo velká písmena.

Sedím v lavici, pohupuji se na židli, kmitám tužkou tam a zpět, klepu prsty do lavice a dívám se po třídě. Nevím, co mám psát, a jak se tak dívám, asi nejsem sám. Pár lidí čumí doblba, několik usilovně píše, někteří se zase baví, někdo pomalu leží na lavici a někdo se dívá kamkoliv, kde by mohl něco opsat. Paní učitelka opravuje úkoly a přitom to komentuje, což mě trochu ruší. Já pořád nevím, o čem mám psát. Zážitky ze školy. No, napadá mě jich dost, ale aby si to četla učitelka, to ne.

Mám nápad! Tak jo, má to být pohled z lavice, tak už to mám.

Související článek

• Autorské čtení