Několik žáků ze 7. B, 8. B a 9. B se podívalo na slavnostní zahájení PASCH-týdne, po kterém následovala řečnická soutěž - Rednerwettbewerb. Obě akce se konaly v aule břeclavského gymnázia. Řečnická soutěž v NJ má za sebou již devět ročníků. Řečníci pronesou předem připravený projev a následně reagují na dotazy pokládané publikem. Publikum tvoří mimo jiné zástupci z Goethe-institutu v Praze, Österreich-institutu v Brně a žáci z gymnázia v Laa an der Thaya.

V úterý 15. 11. 2011 jsme měli možnost zhlédnout napínavý německý film Krabat, samozřejmě v originálním znění s titulky. Žáci 6. B tak měli jedinečnou možnost porovnat divadelní provedení, které jsme viděli v říjnu v Brně, s filmovou verzí příběhu o čarodějnickém učni. Předlohou byla tvůrcům kniha Ottfrieda Preusslera - Čarodějův učeň. Některé žáky srovnávání obou inscenací přimělo k přečtení knihy, aby se dozvěděli, jak to bylo „doopravdy".

Doufejme, že akcí podporujících zájem o německý jazyk bude přibývat, neboť žáci byli nadšení. V příštím roce se budou moci zúčastnit řečnické soutěže i naši deváťáci, máme se tedy snad na co těšit.

Mgr. Blanka Kumštová

Film se mi moc líbil. Chvílemi jsem se bála, ale jinak to bylo hezké (takové strašidlácké). V divadle se mi líbilo, že to bylo lépe vysvětlené. Ten, kdo nebyl v divadle, by si mohl připadat trochu zmatený. Film se mi líbil více v tom, že to bylo obsáhlejší. Herci ve filmu se mi nelíbili. Krabat vypadal ze začátku normálně, ale když mu narostly vlasy a ten knírek, tak byl škaredý. Jediný, kdo se mi tam asi líbil, byla Kantorka a možná Lyško. Krajina byla překrásná, ráda bych se tam podívala. V divadle a v kině byl rozdílný jedině ten konec, kdy v divadle byl Lyško zlý a ve filmu milý.

Natálie Pavelková. 6. B

Divadlo se mi líbilo úplně stejně jako film. Film byl krásný, trochu lépe byl zpracován příběh, ale protože vím, jak je těžké hrát divadlo, musím ocenit herecký výkon všech herců. I ta nejmenší role byla zahraná velmi pěkně a procítěně. Příběh divadelní a filmový se od sebe skoro nelišily. Záměr filmu a divadla byl podle mě stejný. Vzbudit v každém aspoň střípek emocí.

Jiří Kadlec, 6. B

Se školou jsme byli na filmu Krabat v němčině. Moc se mi to líbilo, ale v divadle se mi některé části líbily víc. Třeba Kantorka byla v divadle hezčí, ale ve filmu byla lepší Smrt, co dovážela kosti v pytlích, měla lepší obličej. Jura se Krabatovi ukázal jako normální - přestal koktat, když byl s Kantorkou ve vesnici. V divadle, jak si psali na čelo znak.

Tereza Macounová, 6. B

Film i divadlo bylo úžasné, ale víc se mi líbilo zpracování filmu. A nejvíce mne pobavily věty: „Asi špatně šlápl. Ve tmě..." Nebylo to stejné, a proto si chci přečíst tu knihu. Koraktor byl velmi zajímavý. Prsten z Kantorčiných vlasů byl zvláštní. A chtěla bych to prožít na vlastní kůži nebo aspoň zahrát v tom filmu či divadle. Na mne to působilo velmi pěkně. Více jsem poznala němčinu.

Kateřina Pálková, 6. B

Mně se víc líbil asi film, protože to bylo napínavější a strašidelnější než v divadle. Tam mě zase pobavilo, jak začaly pytle s moukou chodit. Divadlo bylo dobré ještě v tom, že vystupovalo méně herců a lépe jsme se v příběhu vyznali. Ve filmu bylo víc postav, takže jsem si nezapamatovala, jak se všichni jmenovali. A rozuměla jsem jen několika německým slovům.

Miroslava Ďurišová, 6. B

S naší polovinou němčinářů jsme byli na německém filmu Krabat. Naštěstí tam byly české titulky, jinak bych tomu asi moc nerozuměla. Ten samý příběh jsme viděli v šesté třídě, ale jmenovalo se to Čarodějův učeň  a herci to hráli jako divadlo. Tento film jsem ale už dříve viděla v televizi, takže to pro mě nebylo nic nového. Film měl být prý tak trochu hororový, ale mně to tak vůbec nepřipadalo. Některé pasáže byly sice trošku strašidelné, ale dalo se na to dívat. Film trval asi dvě hodiny. Celkově se mi film líbil a byla bych ráda, kdybychom na takové filmy chodili častěji.

Darina Ondrejková, 7. B