V dnešní době si člověk nemůže být jistý ničím, a tak jsem kurz sebeobrany celkem uvítala. Krom toho vybít si vztek nemůžu v takové míře každý den.

Minulý týden měly holky z naší třídy kurz sebeobrany. Byl rozdělen na dvě části– teoretickou a praktickou. V teorii nám mluvčí břeclavské policie paní Kamila Haraštová (která je zároveň mamkou naší spolužačky Báry) povídala o pohlavním zneužívání a nebezpečných místech v Břeclavi a přilehlém okolí. Také nám říkala, že bychom se měly ve večerních hodinách vyhnout místům, jako jsou například různé uličky, ve kterých se nepohybují skoro žádní lidé, okolí „shoppingu", parku, autobusovému nádraží nebo třeba i vlakovému nádraží, ale také sídlišti Na Valtické, z čehož jsem byla upřímně zděšená, jelikož tam bydlím a máme psa, který potřebuje jít ven i večer.

V praktické části nám paní Krásná, která cvičí policisty, ukazovala účinné chvaty při sebeobraně.

Romana Přibylová, 8. B

Rozdělily jsme se do dvojic. No abych to nebyla já, věčná klikařka, nikdo ze spolužaček na mě nezbyl, tak jsem byla v páru s klukem, který nám společně s pár dalšími přijel sebeobranu ukázat. Vedla je zkušená judistka se sympatickým jménem Krásná. To, co nám ovšem předváděla, zas tak krásné nebylo, zvlášť pro případného figuranta. Naučily jsme se v základu jak použít ruce a nohy. Na konci, aby si ověřili, co jsme se naučily, nás dva kluci honili po tělocvičně a my se musely ubránit. Tak jo, s rychlýma nohama jsem to zrovna nevyhrála, zvlášť po tom, co jsme si tak daly do těla, takže jsem se ani nedivila, že mě chytil. Sama nevím jak, ale nějak jsem se v tom chumlu zorientovala, párkrát ho vzala loktem, a když jsem se otočila, tak kolenem do břicha. Prý to břicho nějak nestihl vykrýt, možná to trochu i zabolelo. Cítila jsem, že bych v tu chvíli nakopla kohokoliv. Možná, že i díky tomu pocitu a že mi to i docela šlo, se vážně nebojím jít sama setmělou ulicí a vždy když jdu domů, si v duchu přehrávám, co jsem se naučila a co bych v případě nouze mohla použít.

Ale i když je člověk přesvědčený, že toho umí dostatek k tomu, aby se ubránil, nikdy se na to stoprocentně spolehnout nemůže, protože moment překvapení je v tomto případě rozhodující. Můžete si vypomoct i jinak, třeba pepřovým sprejem (který mimochodem mám, takže pozor na mě!), paralyzérem nebo prostě obyčejným křikem.

Pavlína Kamenská, 9. B

Fotogalerie