S agenturou Pohodáři jsme se tentokrát vypravili za mayskými chrámy a šamany, ale také za přírodními krásami středoamerických pralesů. Pořad nesl název Guatemala: mayské poselství k roku 2012.

V pondělí žáci druhého stupně zaplnili sál kina Koruna do posledního místečka, ba někteří si posedali na schůdky či na židle narychlo dodané. Pořadem provázel sympatický, nám velmi dobře známý cestovatel Martin Dufek, jehož vyprávění je vždy svižné, legrační, a proto nás baví.

Svého kamaráda a kolegu z agentury Vráťu Kratochvíla tentokrát nechal doma a napříč Guatemalou se vydal se svou ženou Ivetou, kterou po měsíci vystřídala dcera Dominika. Vypravili se do hlubin deštných lesů pozorovat národního ptáka quetzala, kterého má Guatemala vyobrazeného na vlajce a podle něhož je pojmenována guatemalská měna, šplhali na velmi vysoké chrámy a na sopku, která má ve svém kráteru místo lávy jezero. Navštívili současné hlavní město i to minulé, zavítali na obrovské rozbouřené pláže, kde nebylo ani trochu klidu a ticha, byť to byly vody Tichého oceánu.

Protože jsme byli skvělé publikum, jak říkal pan Dufek, dostali jsme bonus na závěr, záběry z návštěvy černošského obyvatelstva Guatemaly. Pořad jako každý rok sklidil obrovský úspěch a jeho průvodce potlesk.

Foto zdroj: web agentury Pohodáři

Z postřehů žáků 7. B a 7. C

Když jsme vešli do kina, stál tam pán (Vráťa Kratochvíl pozn. red.), který měl fakt dlouhé vlasy, tak jsem mu je pochválila.

Líbila se mi slova ve španělštině. Také reggae a tráva v mléce.

Nejhezčí bylo to malé miminko. Mělo úplně boží kakaové oči.

Viděli jsme, jak se pletou malé copánky.

Zaujal mě mayský kalendář, horoskop a matematika.

Viděli jsme velikou chudobu a skromný život obyvatel.

Nikdy předtím jsem o Guatemale neslyšel.

Smůla je, že jsme šli do kina zrovna přes tělocvik a informatiku.

Související článek

• Tentokrát Island