Upřímně jsem čekala nudnou přednášku o tom, jak se zaseje semínko a vyroste z něj kytička. Ale tohle bylo jiné, zajímavější.

Přednášet nám přišli dva sympatičtí dobrovolníci Fair trade Džespr a Jitka. No přednášet, spíš to byla taková přátelská beseda, kde se dalo otevřeně diskutovat, ptát se a poznávat. Na začátek jsme si sjednali pravidla, podle kterých se budeme chovat. V podstatě šlo jenom o to, že si nebudeme skákat do řeči, a když bude někdo chtít ticho pro svůj monolog, zvedne ruku a po něm všichni ostatní, aby dali najevo, že to berou na vědomí.

Nejprve jsme si zahráli hru ve stylu škatule hejbejte se. Oddělala se jenom jedna židle a ten, na koho nezbylo místo, zůstal stát, představil se a řekl větu, která se týkala oblečení a ti, kteří s tím souhlasili nebo to tak dělali, si prohodili místa.

Pak jsme se začali bavit trochu vážněji, a to o samotné bavlně, jak se pěstuje, sbírá a zpracovává. Především jsme probírali témata levné pracovní síly a dětské práce. Upřímně jsem čekala nudnou přednášku o tom, jak se zaseje semínko a vyroste z něj kytička. Ale tohle bylo jiné, zajímavější. Také jsme všichni zkoumali, odkud pochází třeba naše tričko. Převážně bylo naše oblečení z Asie nebo ze země nikoho – nebylo to uvedeno. Jitka nám vysvětlila, že to často bývá záměr, aby se daná firma distancovala od používání levné pracovní síly, protože je to problém, o kterém se mluví čím dál víc. Řeč přišla i na to, že vlastně kterýkoliv kus oblečení se nevyrobí na jednou místě, ale procestuje téměř celý svět a to třeba jenom proto, aby se oděvy nabarvily nebo se udělala nějaká drobná výšivka.

Další „úkol" bylo přečíst si text k tématu, které jsme si předtím vylosovali. Naše skupina se měla zamýšlet právě nad dětskou prácí. Celé jsme to měli shrnout do šesti bodů, které byly na papíře ve tvaru otázek, a potom z toho sestavit prezentaci na velký plakát. Aby to nebyl jenom suchý text, dostali jsme také obrázky. Teď jsou všechny naše práce vystavené ve třídě.

Chtěla bych hlavně říct, že oba dva byli zábavní a i vypadali jako typy lidí, kteří se tomu věnují i normálně, takže dobře věděli, o čem mluví, a neobávali se žádné naší otázky.

Žáci 8. B byli rozděleni do čtyř skupin pro vypracování projektů o bavlně. Napravo s vysoko zdviženou rukou Jitka, vedoucí pořadu, sděluje pravidla, jež se budou při práci dodržovat.

Na projektech pracují zleva Martin Filípek, Filip Průdek, Lenka Miklíková, Adam Babič, Jan Jaššo, Pavel Hájek, Marek Blažej, Anna Machová, Veronika Bednaříková a Ctibor Šťipský.

Zleva Richard Hladký, Lukáš Košťál, Kristýna Uhrová, Apolonia Šmídová, Marie Jančálková, Jana Káňová, která drží jejich projekt o levné pracovní síle, a Filip Průdek.

Zleva Petr Kubík, Kamila Krutáková, Iva Kopaničová, Adam Babič, Lenka Miklíková. Adam Babič drží jejich projekt o umělém zavlažování a zároveň vysvětluje, k čemu při práci dospěli.

Zleva Pavel Hájek, Marek Blažej, Anna Machová, Veronika Bednaříková, Ctibor Štipský, Jan Jaššo a Richard Hladký. Ctibor Štipský drží jejich práci o pesticidech, komentář sděluje Pavel Hájek.