Férová škola
Happy Snack
Projekt Comenius
eko-zoo
ROP Jihovýchod - Revitalizace sportovního areálu ZŠ Slovácká
Home Školní zpravodaj 2010/2011 Slovácká čte dětem
Slovácká čte dětem PDF Tisk Email
Autor článku: Jitka Bálková a členové novinářského kroužku   
02. březen 2011

Kateřina Bartošová - vítězka mezi šesťákyCtibor Štipský, Veronika Bendová, Kristýna Pospíšilová, sestry Martina a Gabriela Vlkovy, Nikola KlimováProjekt Slovácká čte dětem dospěl na druhém stupni do závěru a členové novinářského kroužku se pokusili vytvořit mozaiku z některých přečtených titulů, obohacenou o rozhovor s paní učitelkou Dagmar Malinovou.

V první fázi projektu žáci poslouchali úryvky knih, které jim četly paní učitelky v hodinách češtiny, ve druhé fázi žáci tvořili ilustrace v hodinách výtvarné výchovy. Po ročnících byla vyhlášena soutěž o nejlepší ilustrace.

Hrdý BudžesHrdý Budžes

V rámci projektu Slovácká čte dětem si třída 8. B vybrala knihu Hrdý Budžes, jejíž autorkou je Irena Dousková. Spisovatelka žijící v Praze vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a v současnosti je spisovatelkou z povolání . Je také redaktorkou měsíčníku Maskil. Mgr. Šárka Čeperová, zástupkyně ředitele na druhém stupni a zároveň učitelka českého jazyka v 8. B, nám četla z knihy, která se proslavila hlavně jako divadelní hra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli.

(Nikol Judexová a Martina Štěpničková)

 

Věstonická VenušeV hodinách literární výchovy v 7. B jsme poslouchali úryvek z knihy Lovci mamutů. Tuto knihu napsal známý spisovatel Eduard Štorch. Četli jsme příběh o Věstonické venuši, kterou podle knihy uplácal Njan.

Věstonická venuše je soška nahé ženy, která byla nalezena 13. července 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Je vyrobena ze směsi hlíny a vápence. Momentálně je umístěna v Moravském zemském muzeu v Brně. Knihu ilustroval známý malíř Zdeněk Burian, který se narodil v roce 1905 v Kopřivnici. Vytvořil asi 10 000 děl k reprodukci. Ukázky z jeho díla můžete vidět v Muzeu Zdeňka Buriana.

(Radka Haladyová)

V projektu ,,Slovácká čte dětem" žákům 6. B a 6. C přečetla paní učitelka Jitka Bálková z knihy Brněnská strašidla tyto pověsti:

Bezhlaví:
Bílé paní:
Čarodějnice:

Kostlivci:
Duchové:
Bezhlavý jezdec
Bílá paní z Ústavu šlechtičen
Černá Johanka
Líšeňský čaroděj
Kostlivci z kapucínského kláštera
Děťátko se stříbrným zvonečkem
Probodnutá františkánka
Pandur Trenck
Sebevrah ze židenického hřbitova
Vypálené prsty

Nejvíce nás zaujala pověst Probodnutá františkánka. Vypráví o dívce, která se rozhodla vstoupit do kláštera a stát se jeptiškou. Její otec jí v tom nebránil, protože byl vdovec a nechtěl, aby zůstala sama. S tím se však nehodlal smířit jeden bohatý šlechtic, který dívku miloval. Snažil se ji různě z kláštera odlákat. Dokonce ji požádal o ruku, ale ona ho odmítla. Jednou když šla zase v průvodu sester do Minoritského chrámu, počkal si na ni a snažil se ji znovu přemluvit. Ona však trvala stále na své odpovědi. A tak šlechtic vytáhl kord a probodl ji. Mladého vraha odsoudili a na místě, kde dívku zabil, mu sťali hlavu. A od té doby o půlnoci obchází jeptiška temnými chodbami kláštera františkánek v Josefské ulici a smutně pláče a naříká. Ze srdce ji trčí kord a tmavé skvrny kolem na rouchu prozrazují zbytky krve. Její postava je celá ozářená žlutým světlem.

(Darina Ondrejková a Markéta Králíková)


V celoškolním projektu jsme se pokusili o propojení slovesného a výtvarného umění, proto jsme několik otázek položili i paní učitelce Dagmar Malinové, která nám na ně s radostí odpověděla.

 

Paní učitelko, v hodinách češtiny jsme se zaposlouchali to čtených textů, vaším úkolem bylo vytvořit se žáky ilustrace k přečtenému textu. Kolik prací asi vzniklo?

Celkem jsme v hodinách výtvarné výchovy vytvořili asi 150 prací, některé třídy zvládly ilustrovat i více než jeden text, naopak některé třídy se nezapojily z různých důvodů. Členové výtvarného spolku Masaccio vytvořili ilustrace k zvlášť vybraným vlastním textům, jako třeba Příběhy rytířů kulatého stolu, Maharal, Marťanská kronika. Práce byly různého formátu a samozřejmě i různé kvality.

Jaký je (byl) jejich další osud?

Většina dílek nezůstane ležet v „šuplíku", některá vybraná jsou již teď k vidění až do konce března na výstavě v Městské knihovně Břeclav. A úplně nejlepší putují do Prahy na celostátní projekt Malujeme po síti.

Jakou techniku žáci nejčastěji volili?

Vzhledem k tomu, že se jednalo o ilustrační záležitost, volili jsme realistickou kresbu, ať už tuší, rudkou, pastelkami nebo pastely. Ilustrace měla být sice poetická, nicméně srozumitelná divákovi, proto jsme nevolili práce abstraktního charakteru.

Která kniha se vám nejlépe ilustrovala a proč?

Nejlépe se mi samozřejmě pracovalo s mladými ,,umělci'' z našeho výtvarného spolku, protože Anetu, Kristýnu, Ctibora nebo i Janu můžeme považovat za umělecky talentované s vlastní invencí a chutí tvořit. Jako třídu musím pochválit 6. C, ale i 6. B, neboť z hodin českého jazyka měly nejlépe připravené podklady pro malování (poznámky, zápisky, úvahy).

Děkujeme za rozhovor

Související odkazy

Ilustrace

gallery1 gallery1 gallery1 gallery1
gallery1 gallery1 gallery1