Třináctého dubna pršelo od božího rána ani po poledni se počasí neumoudřilo, a tudíž v nás příliš dobrých pocitů nevzbuzovalo. Ale zeptejte se Kuby a Davida, jakou oni měli náladu. Dopoledne asi neměli čas vnímat kapky kolem, zato odpolední čas si vychutnali, jako by svítilo slunce!

Sedím ve sborovně u počítače a za mnou slyším říkat paní učitelku Šubovou, že se Šárka (paní učitelka Malinkovičová) už vrátila a její svěřenec vyhrál. Tu jsme zbystřila, neboť jsem věděla, že tím žákem je David Michalík z 9. B, který se pečlivě připravoval na olympiádu z biologie. Poslední měsíc jste ho neviděli jinak než se složkou plnou vyobrazených opeřenců a znal o nich snad všechno. Davidovo vítězství v okresním kole Biologické olympiády neznamená jen postup do krajského kola, ale také další bod, který se mu může hodit v konečném součtu bodů v přijímacím řízení na gymnázium. Proto jsem hned otevřela složku s „dodatkem" k přijímačkám a přepsala minulý úspěch. Mimochodem za uplynulý týden už podruhé, protože Kuba Holobrádek také překonal svůj rekord a musela se posunout laťka výš. Z prvního místa v okrese na třetí místo v kraji.
A ne naposledy.

Večer otevřu poštu a vidím vzkaz od Kuby. Strohý, ale výmluvný. „Stalo se. Podrobnosti Vám povykládám zítra." A co se stalo? Přála jsem mu, aby pokořil všechny a zvítězil. A mohu přepisovat potřetí. Ovšem s obrovskou radostí! Ze třetího místa v krajském kole na první téže úrovně. Tentokrát v Zeměpisné olympiádě.

Oběma chlapcům přinesly kapky deště a třináctka štěstí, úspěch a radost. Moc a moc gratulujeme!

Související článek

• Postřehy z krajského kola Dějepisné olympiárdy