Dnes parafrázuji Marka Twaina. Když jsem uvažovala nad nejvýstižnějším titulkem, napadl mě nadpis úryvku „Tom Sawyer dvakrát svědkem". Jenže oproti až morbidnímu obsahu článku lodivoda na Mississippi, můj příspěvek je vlídný.

Kdysi dávno jsme seděli u oběda a paní ředitelka, tehdy ještě učitelka Tv, s naprostou jistotou tvrdila, že kdyby nikde jinde nebyl koncem března sníh, v Říčkách bude určitě. Všechny další sezony jí daly za pravdu. Jo, zkušenost! Poučení, tedy vzor číslo jedna - chcete-li lyžovat za teplého jarního slunce, jeďte do Říček. Toho se drželi naši i letos, a proto se v neděli vydávají s plnou zbrojní do perly Orlických hor - LVK Nekoř.

Dlužím ještě ten druhý vzor. A to tedy opravdový. Velká písmena, kámen úrazu mnohých z nás. A tu velmi často cituji Říčky v Orlických horách! Mí žáci ví, že chci tři kroky. Jaké je to pravidlo? Jak zní? A jak aplikujeme? Tedy - psaní názvů obcí. První krok. Všechno s velkým kromě předložek, obsahuje-li výraz ještě jiný název, píšeme ho, jako by stál zvlášť. Druhý krok. No a poslední krok - Říčky s velkým, v malé, Orlických velké, horách malé. Který je ten jiný ...?

Zde mé dotazy nekončí, ale abych ukázala, jak jsme vděčni za Říčky, to stačí.