Minulou středu mě zastavila na schodech naše šéfová přes jazyky a zeptala se mě, jestli bych nejela s Karolínou na olympiádu do Strážnice. Než mi stačí vyložit situaci, hlavou mi běží lednový závod, do rovinky daleko a bez otálení odpovídám: „Ne." V duchu jsem se zastyděla a pokračovala jsem v cestě do třídy. Zvolnila jsem krok, aby se mi lépe přemýšlelo, a než jsem došla do odlehlé počítačové učebny, měla jsem v hlavě plán, jak vše zorganizovat, abych jet mohla. O přestávce se mě Karolína ptá: „Tak co, paní učitelko, jedete?" „Karolíno, pojedu." A ona na to: „Uděláme si výlet."

Na jakou olympiádu jsme jely a proč do Strážnice? O odpověď na první část otázky jsem poprosila samotnou Karolínu. „V pondělí jsem se zúčastnila okresního kola soutěže v německém jazyce. S mou třídní paní učitelkou jsme jely vlakem, ale i přes mou nervozitu cesta rychle uběhla. Purkyňovo gymnázium, kde se soutěž konala, jsme našly snadno. Po prezentaci jsme plnili úkoly, moje kategorie začala poslechem s kontrolou. Tato část mi připadala dost obtížná. Pak jsme si losovali pořadí v ústní části. Paní učitelce jsem se svěřila, že co bych fakt nechtěla, abych šla první. Co myslíte, jaké číslo jsem si vytáhla? Po chvíli přípravy jsem si na dané téma povídala s porotci a potom jsem jim popsala několik obrázků k tématu. Byla jsem strašně nervózní a to také kvůli tomu, že jsem byla jako první na řadě. Ale nakonec vše dobře dopadlo a už se těším na krajské kolo v Brně!" Odpověď na druhou část úvodní otázky vyplývá ze současného nízkého početního stavu žáků, kteří se učí v našem okrese německy. Obdobně je tomu na Hodonínsku, proto se oba okresy dohodly pořádat olympiádu společně. Do krajského kola pak postupují zástupci dva, po jednom z každého okresu.

Karolína Laucká z 9. B zvítězila na celé čáře. Nejenže vyhrála svou kategorii, ale se ziskem 91 bodů se stala absolutní vítězkou soutěže a utekla svým soupeřům o 28 bodů. Udělala nám obrovskou radost, blahopřejeme!!!

Karolína je loňskou vítězkou celostátního kola olympiády v němčině, německy mluví asi od pěti let. Zajímá se o japonskou kulturu, fotografuje a má ráda knihy. Proto jsme si slíbily, že až budeme v Brně na krajském kole, zajdeme si do Barvičova knihkupectví a strávíme tam aspoň hodinu. A uděláme si fajn výlet.

Sotva jsem ťukla do kláves, vybavila se mi jediná sekvence a já jsem věděla, že právě tou musím podbarvit dnešní článek. Uhodli jste?