Končí školní rok a s ním dospěl do svého závěru také další ročník olympiád. Do bojů na okresní, krajské i celostátní úrovni významně zasáhli i žáci ZŠ Břeclav Slovácká. K nejúspěšnějším patří Karolína Laucká, Jakub Holobrádek, David Michalík, Kateřina Mrázová a Štěpán Káňa.

Všichni si vyzkoušeli, jak se bojuje v krajském kole, Karolína, Kuba a David ochutnali báječný pocit z vítězství v jihomoravské metropoli, Kája s Kubou také ví, jak náročné je soupeření se žáky celé republiky. Karolína byla v Praze letos třetí, vloni na stejném místě stála dokonce na stupínku nejvyšším! To si zaslouží úctu a uznání.

Není bez zajímavosti, že všichni chodí do jedné třídy a možná se to nezmění ani po prázdninách, neboť všichni si vybrali stejnou střední školu - břeclavské gymnázium.
Blahopřejeme k dosaženým úspěchům a přejeme jim mnoho zdaru ve studiu.

Každý den přineseme malý medailonek žáků, již v sobě objevili patřičný talent, rozhodli se své nadání dále rozvíjet a vytrvalou prací dospěli k osobnímu úspěchu, ale zároveň vzorně reprezentovali svou školu. Naši malou galerii dnes otevíráme biologem.

David Michalík se stal nejlepším řešitelem okresního kola Biologické olympiády a jako vítěz postoupil do krajského kola. Ani v něm nezaváhal a obsadil 1. místo. Do vyššího kola však nemohl postoupit, jelikož se nepořádá.

Moje koníčky

Zdravím, jmenuji se David. Mezi mé záliby patři biologie, šachy a bicí.

O biologii se zajímám už od mala. Zhruba od šesti, kdy jsem se naučil číst, jsem četl různé knihy, které byly většinou... vlastně vždy pro starší. S příchodem na druhý stupeň a se zjištěním, že existuje nějaká biologická olympiáda, se z koníčka nestal kůň, ale rovnou plejtvák. To vše vyvrcholilo v osmé třídě, kdy jsem vyhrál školní kolo, v okrese jsem byl druhý a v kraji, kde jsem patřil mezi mladší účastníky, devátý. Hned po konci udílení cen jsem paní učitelce Malinkovičové slíbil, že příště budu v první pětce, což se povedlo - ve všech těch kolech jsem byl letos první.

Šachy mě fascinovaly od malička, ale až ve druhé třídě jsem začal chodit na tréninky na Tatran Poštorná. Asi po dvou letech jsem přestal hrát, poté několikrát znovu začal a nyní se jim věnuji přibližně rok.

Na bicí jsem začal hrát především díky tomu, že už jsem uměl jakžtakž hrát na djembe, což mě hodně bavilo a stále ještě baví. Hraji na ně nyní pátým rokem. Krom toho hraji ještě na různé perkuse (bonga, conga, tabla, ...)

Související články

• Šachová sobota
• Šťastná třináctka
• Z první ruky
• Moje cesta k vítězství