Jak jsme útočili na rekord a přitom udělali něco pro naše město

Třicet let. Když se jich dožije člověk, je mladý, činorodý, plný elánu a plánů do budoucna.

Jaká je škola, když slaví třicet let? Je stará, mladá?

Je taková, jaká se cítí, jaký v ní proudí život, jakým duchem vládne. V tomto školním roce si žáci , učitelé i ostatní zaměstnanci Základní školy v Břeclavi na Slovácké ulici připomínají třicet let od založení jejich školy. Vzpomínají na všechny, kteří pomáhali vytvářet její jméno, na mnohé v životě i zaměstnání úspěšné absolventy, na nejednoho s láskou vzpomínaného pedagoga.

Především si ale všichni uvědomují, že v tvořivé současnosti je úspěšná budoucnost této mladé, moderní a stále krásnější školy. Školy, která neodmyslitelně patří k těm nejlepším v břeclavské, regionálním a i celorepublikovém školství. Ať již ve sportu, výtvarném umění či vzdělávacích výsledcích.

A právě skupina nadšenců z Výtvarného spolku Masaccio, který při ZŠ Slovácká působí již šestý rok a má na svém kontě mnoho úspěchů v soutěžích, na výstavách, prezentacích děl i dalších výtvarných aktivitách, přišla s nápadem zahájit oslavy založení originálním výtvarným dílem. A to co největším obrazem břeclavského zámku složeným z vršků – uzávěrů od pet lahví.

To bylo na začátku školního roku 2005/06. Celý rok tedy žáci ZŠ Slovácká poctivě sbírali plastové vršky, zapojovali do lovení „kořisti“ celou rodinu, třídy soutěžily mezi sebou, mnozí žáci „zaměstnali“ své kamarády .Mezi nejlepší sběrače patří mezi jednotlivci Václav Čapka z 8.C a Ludovít Lánik z loňské 9.A, jako nejlepší sběračský kolektiv můžeme jmenovat loňskou 2.A a jejich třídní učitelku Mgr. Jaroslavu Sůkalovou, ale pochvalu si zaslouží všichni, kteří neúnavně nosili sášky, tašky, krabice i velké pytle plné malých barevných“čudlíků“. Za celý školní rok se podařilo nasbírat 300 000 těchto vršků.

Po prázdninách, v novém šk. roce 2006/07, nastala druhá fáze příprav – výběr námětu obrazu. Celkem rychle se všichni zúčastnění shodli – aby nebyl obraz samoúčelný, musí svým námětem splňovat určitý cíl – musí podporovat nějakou dobrou, užitečnou věc. .Dále hovoří Mgr.Dagmar Malinová, učitelka výtvarné výchovy a hlavní organizátor o koordinátor tohoto projektu:

„Náš region nabízí mnoho krásných přírodních i uměleckých památek, je plný přírodních, kulturních i folklorních krás, které nám závidí zbytek republiky i Evropy . Chtěli jsme tedy přispět k obnově i oživení jedné z těchto památek, která jakoby zapomenuta stále „spí“ ve stínu svých slavnějších kolegů v Lednici, Valticích či Mikulově. Vybrali jsme si proto břeclavský zámek. Kontaktovali jsme paní Zlatu Maděřičovou z nadace na obnovu břeclavského zámku a konzultovali jsme s ní náš záměr. Ta zas kontaktovala Agenturu Dobrý den v Pelhřimově, která eviduje české rekordy.“

Na začátku října vypuklo „ velké skládání“. Klasické foto zámku bylo „ rozčtvrceno“ na čtverce o rozměru 1m x 1m, každá z členek výtvarného spolku Masaccio dostala svůj čtverec, folii, lepidlo, patřičný počet vršků a mohla skládat. Postupně se tak hromadily čtverce polepené vršky po celém ateliéru, přilehlé chodbě, skladu, třídách. Děvčata denně strávila na kolenou při výparech lepidla 3 – 4 hodiny, ráno před vyučováním, o přestávkách, po vyučování, jak kdo měl čas .Za značné pozornosti i závisti ostatních žáků se blížil termín seskládání obrazu, finišovali všichni.

V pondělí 23. října 2006 v 8.00 hod začalo velké stěhování polepených čtverců na dvůr školy. Vymodlené počasí přálo, děvčata běhala po schodech s barevnými čtverci, na dvoře stoupal adrenalin i počet zvědavců od malých školčat až po důchodce – tento den byl totiž na škole i Den otevřených dveří.

V 10.hodin za přítomnosti početných diváků si všichni angažovaní oddechli – čtverce dokonale „sedly“ na sebe, spoje „lícovaly“, zámek byl hotov! Při slavnostním ukončení pohovořil pan ředitel školy PaedDr. Jiří Kruták o významu takových akcí, p. Z. Maděřičová ocenila podporu školy při obnově zámku, Mgr. D. Malinová zase vyzvedla nejobětavější děvčata z výtvarného spolku – Adélku Štindlovou, Katku Hložkovou, Aničku Minjarikovou, Míšu Třináctou, ale i další, které odvedly svůj díl práce. Výsledek můžou všichni diváci zhodnotit – na obraz bylo spotřebováno 100 000 uzávěrů, 20 kg lepidla na plasty, 5 litrů lepidla Herkules, 65 metrů čtverečních papírové folie, přibližně 250 hodin práce a asi 3 „kýble nervů“ na všech úrovních. Byla to ale doba krásného porozumění při společném snažení, při směřování za stejným cílem, za dobrou věcí.

„Ať je náš pokus o rekord v našich dětech příspěvkem k posílení pocitu příslušnosti k tomuto městu, kraji, regionu, ať je opravdu příspěvkem k tomu, aby břeclavský zámek znovu rozkvetl ve své kráse. Chci také poděkovat vedení školy – p.řediteli, p. zástupkyni za podporu při realizaci této akce, všem mým členkám výtvarného spolku, a teď už jen čekáme na zaevidování do knihy českých rekordů“ uzavřela celou akci Mgr. D. Malinová.

Fotogalerie